Prediabetes

Hraniční cukr · klíčové období, kdy se dá hodně zvrátit

Lékař ukazuje perem na řádek s glukózou nalačno ve výsledku laboratorního vyšetření
V kostce

Prediabetes je stav, kdy je hladina cukru v krvi vyšší než normální, ale ještě ne tak vysoká, aby šlo o cukrovku. Je to varovné znamení, ne rozsudek — a hlavně období, kdy se toho dá ještě hodně ovlivnit. V Česku se odhaduje 1,6 až 2,6 milionu lidí s prediabetem, tedy skoro každý čtvrtý dospělý. Změnou životního stylu lze u velké části lidí přechod do cukrovky (diabetu 2. typu) zastavit nebo výrazně oddálit.

Jak se to pozná

Prediabetes zpravidla nemívá vůbec žádné příznaky — nejčastěji se najde náhodou při odběru krve. Právě proto je důležité chodit na preventivní prohlídky, zvlášť pokud máte rizikové faktory:

  • nadváhu (hlavně tuk v oblasti břicha)
  • cukrovku v rodině
  • vysoký tlak
  • prodělanou těhotenskou cukrovku nebo věk nad 40 let

Čísla a diagnostika

Prediabetes se zjišťuje pomocí vyšetření hladiny cukru v krvi (glykémie). Lékař může hodnotit glykémii nalačno, glykémii po glukózové zátěži (oGTT) nebo HbA1c. Používají se tato kritéria:

Hodnoty, podle kterých se prediabetes určuje
VyšetřeníNormaPrediabetesDiabetes
Glykémie nalačno (IFG)< 5,6 mmol/l5,6–6,9 mmol/l≥ 7,0 mmol/l
oGTT, 2 h (IGT)< 7,8 mmol/l7,8–11,0 mmol/l≥ 11,1 mmol/l
HbA1c< 39 mmol/mol39–47 mmol/mol≥ 48 mmol/mol

Tabulku posuňte prstem do strany — vpravo jsou hodnoty, kvůli kterým se tabulka čte.

Výsledky přitom nemusí být zvýšené ve všech testech současně. U někoho se prediabetes projeví hlavně zvýšenou glykémií nalačno (IFG), kterou odhalí běžný odběr krve nalačno. U jiného se problém ukáže až po cukrové zátěži – dvě hodiny po vypití roztoku glukózy je glykémie zvýšená, což označujeme jako porušenou glukózovou toleranci (IGT). Proto může lékař u lidí s vyšším rizikem doporučit oGTT i tehdy, když byla glykémie nalačno ještě v normě. Obě poruchy se mohou také kombinovat.

Co s tím můžete dělat

Prediabetes je z velké části vratný stav. Základem je změna životního stylu:

  • Redukce hmotnosti o 5–10 % — už tolik podle dostupných dat snižuje riziko rozvoje cukrovky výrazně (uváděno až o desítky procent).
  • Pravidelný pohyb — doporučuje se aspoň 3× týdně 30–40 minut; efekt na snížení rizika je velký.
  • Úprava jídelníčku — méně jednoduchých cukrů a nezdravých tuků, více vlákniny a zeleniny.

Léky (nejčastěji metformin) zvažuje lékař jen u části rizikovějších lidí — pro většinu je hlavní „lék" právě životní styl. O prediabetes se stará praktický lékař, který vás dále sleduje a zve na pravidelné kontroly.

Život s tím

Prediabetes berte jako cennou informaci a šanci — zachytili jste to včas. Nejde o dramatickou životní změnu ze dne na den, ale o postupné, udržitelné návyky: víc pohybu do běžného dne, vyváženější talíř, méně slazených nápojů. Malé kroky, které vydrží, dělají největší rozdíl.

Časté otázky

Ne. Je to varovný stav, který lze zvrátit. Změnou životního stylu jde přechod do cukrovky zastavit nebo výrazně oddálit.

Většinou ne. Základem jsou režimová opatření; léky lékař zvažuje jen u části lidí.

Už redukce o 5–10 % hmotnosti významně snižuje riziko rozvoje cukrovky.

U sledovaného prediabetu zpravidla kontrola glykémie jednou za půl roku a komplexnější vyšetření jednou ročně.

Kdy a kam se obrátit

Na kontrolu glykémie by měl aktivně zajít každý s rizikovými faktory (nadváha, cukrovka v rodině, vysoký tlak, věk nad 40 let). Pokud se objeví klasické příznaky cukrovky — žízeň, časté močení, únava, hubnutí — neodkládejte návštěvu praktického lékaře.

Kam dál

Zdroje a garance

Karta vychází z: Prediabetes — doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro praktické lékaře, SVL ČLS JEP (novelizace 2022); Doporučený postup péče o nemocné s prediabetem, ČDS ČLS JEP (2012); NZIP — Prevence cukrovky 2. typu; data SZÚ (studie EHES 2019).

Odborná garance:
MUDr. Hana Krejčí, Ph.D. — diabetoložka a internistka
Mgr. et Mgr. Adéla Kábelová, Ph.D. — nutriční terapeutka

Poslední revize: 11. 9. 2026

Tato stránka slouží ke vzdělávání, ne k určení diagnózy ani k léčbě. Nenahrazuje konzultaci s lékařem. Pokud máte příznaky nebo obavy o své zdraví, obraťte se na svého praktického lékaře nebo příslušného specialistu. V akutním ohrožení volejte 155.